Řez dospělých stromů

Řez patří mezi nejběžnější zásah při péči o strom. Řez jako pěstební zákrok provádíme u různých skupin dřevin odlišným způsobem. Jehličnany většinou řez nevyžadují, listnaté dřeviny vyžadují pravidelný a častější ořez během celého svého životního cyklu. Neodborný řez může způsobit nezvratné poškození, které bude ovlivňovat strom po celý jeho život nebo v horším případě život stromu výrazně zkrátí.

Důvody pro řez

Jelikož každý řez má potenciál negativně ovlivnit charakter růstu stromu, neměla by být odříznuta žádná větev bez objektivního důvodu. Obvyklým důvodem pro řez je odstranění suchých větví, odstranění křížících se větví, přehoustlých, vzájemně se utlačujících a odstranění větví,  které představují zvýšené riziko pro své okolí. Zásahy do korun dospělých stromů by měly být prováděny postupně a v delším časovém intervalu. Správný řez, s porozuměním biologie stromu, zachovává strom v dobrém zdravotním stavu a zaručuje optimální míru provozní bezpečnosti. Dobrý řez dokáže taktéž zvýraznit estetický a ekonomický přínos stromu pro okolní prostředí.

Vhodné období pro řez

• první polovina vegetace, tzn. přibližně od března do června (obvykle nejvhodnější – při realizaci obvyklého zdravotního řezu je to doba, kdy strom na vzniklé poranění ihned reaguje a kdy jsme schopni rozlišit, které větve jsou suché, málo vitální apod.)
• koncem zimy a předjaří (při realizaci speciálních řezů, kdy dochází k odstraňování většího množství živé hmoty (řezy tvarovací, silnější redukční řezy apod.)
• tzv. plačící stromy (bříza, javor, ořešák, habr) mají v předjaří tendenci k silnému mízotoku tzv. krvácení. Tento jev může být nehezký na pohled, ale má minimální vliv na zdraví stromu. Druhá teorie hovoří o pravém opaku, tzn. že jarní mízotok stromy oslabuje a vitalita stromu je snižována a ořez by měl být prováděn v době vegetace, nejdříve po úplném vytvoření listového aparátu.
• celoročně  bez vlivu na zdraví stromu (řez bezpečnostní a řez suchých větví)
• řez provádět v co nejnižším stáří jedince resp. jeho řezané části

Nevhodné období pro řez

• období predormance a počátek období vegetačního klidu
• při trvalejší teplotě nižší než –5°C resp. hrozí-li ještě její výskyt

Jak hodně může být řezáno

Množství živých větví, které může být odebráno řezem, aniž by došlo k poškození stromu, záleží na velikosti, druhu, vitalitě a věku stromu. Taktéž záleží na objektivních potřebách řezu. Mladší stromy mohou tolerovat větší zásahy do koruny než stromy dospělé a staré. Důležité pravidlo je pamatovat si, že strom se snadněji vzpamatuje z poškození po odříznutí několika malých větví než po odříznutí jedné velké.

Běžnou chybou bývá odstranění malých větví z interiéru koruny a odstranění obrostu na větvích. Je velmi důležité zachovávat rovnoměrné rozmístění listové plochy v rámci celé koruny, podél velkých větví a ve spodní části koruny. Odstraňování obrostu posouvá těžiště směrem od kmene, tím vznikají dlouhé větve s posunutým těžištěm náchylné ke zlomení. Dospělé stromy byly-li dobře zapěstované nepotřebují častý řez. Obvykle citované pravidlo, že může být odstraněno max. 1/4 listové plochy stromu může přesto u dospělých stromů vyvolat negativní odezvu. Pouze odstranění jedné velké větve může způsobit ránu, kterou již nebude schopen strom uzavřít. Čím je strom starší a větší, tím má obvykle menší energetické zásoby, které může použít na uzavírání ran po řezu a obranu před hnilobami. Řez dospělých stromů by se z těchto důvodů měl omezit pouze na odstraňování nebezpečných a suchých větví.